Nebuďte překvapeni, když uvidíte Suzuki GSX 1300 R Hayabusa zde na Razão Automóvel, automobilovém webu.
Jsme eklektičtí. Oceňujeme všechny projevy drzosti a lidského umu, bez ohledu na počet kol.
A proč právě teď? Protože 31. prosince se Suzuki Hayabusa přestala v Evropě prodávat.
Vstup v platnost norem Euro 4 proti znečištění v roce 2016 (na modely již v prodeji bylo dvouleté moratorium) donutil Suzuki na konci roku 2018 ukončit vládu Hayabusy.
Je to pravda. Protiznečišťovací předpisy nešetří nic a nikoho, od dvou do čtyř kol...
O 20 let později se tedy příběh Hayabusy uzavřel.
Konec, který byl perfektní záminkou k tomu, nechat auta na den v garáži a napsat o mé druhé zamilovanosti: dvě kola.
Přesněji o Suzuki Hayabusa, „královně rychlosti“. Motorka, která, přestože byla rychlá, byla tři dny v terénu ošklivá jako slimák (nemusíte souhlasit…).
Po úvodu si zapněte kabát, nasaďte helmu, stáhněte si hledí a zatněte pěst, protože se vydáme na cestu zpět v čase.
Ještě předtím se ale podívejte, jak vypadá třídenní chňapal:
Suzuki Hayabusa. Kdysi před 20 lety
Psal se rok 1999. Rok, kdy se svět zastavil, aby uvažoval o vypuštění zcela nové japonské ručně řízené střely: Suzuki GSX 1300 R Hayabusa.
V době, kdy ještě neexistovaly sociální sítě, mobilní telefony měly tlačítka a internet byl výsadou málokoho, se Hayabusa dokázala stát virální. Jakýsi dvoukolový Gangnam Style. To v době, kdy pojem virál ještě neexistoval…
Po jeho prezentaci už nebylo o čem mluvit. A důvod byl jen jeden:
Suzuki GSX 1300 R Hayabusa bylo prvním sériovým kolem v historii, které dosáhlo bájné hranice 300 km/h.
Svět byl v šoku z čísel Hayabusy. Tak v šoku, že se v Bruselu našli tací, kteří obhajovali omezení maximální rychlosti motocyklů prodávaných v EU.
Ostatně strach tvůrců politik a komentátorů učenců kontrastoval s nadšením široké veřejnosti. Zájem o Hayabusu byl tak velký, že se její uvedení stalo zpravodajským vysíláním.
Poprvé v historii bylo možné dosáhnout 300 km/h za méně než 4 tisíce contos (asi 20 tisíc eur).
Nepamatuji si žádný jiný motocykl, který by si zasloužil stejné hodiny (a pocty) zpráv, jaké si zasloužila Hayabusa.
Bájných 300 km/h
90. léta byla ve znamení bezuzdného hledání rychlosti, ať už na dvou nebo čtyřech kolech. Opravte mě, jestli se pletu, ale myslím, že to byla dekáda, kdy se rychlost prodávala nejvíc. Vzpomeňte si mimo jiné na McLaren F1…
Ale vrátit se ke dvěma kolům, dosáhnout rychlosti 300 km/h byl počin, o který se dlouho snažily velké japonské značky. Nikdo to nedokázal… zatím.
První pokus o překonání 300 km/h (i když nesmělý) přišel od Kawasaki, s 1100 ZZR a krátce nato, mnohem odhodlanějším způsobem, byla řada na Hondě, s CBR 1100 XX Super Blackbird.
Mezi tolika dobrými motocykly to byla nejvyšší rychlost Hayabusy, díky které vyčnívala z davu. Všichni mluvili o nové motorce Suzuki, která překonala 300 km/h.
Suzuki GSX1300R Hayabusa dorazila, viděla a vyhrála:
Jak překonat 300 km/h
Svět byl šokován silou a výkonem Hayabusy. Ale vzhled nikoho příliš nezaujal.
Překročení 300 km/h vyžadovalo nejen výkonný motor, ale také kompetentní aerodynamiku.
To je důvod, proč Suzuki propůjčila svým člověkem řízeným střelám méně harmonický vzhled než jejich konkurenti. „Motocykl vyřezaný větrem“ byla jedna z vět, které Suzuki PR’s nejčastěji opakovala, když čelila potřebě vysvětlit tvary Hayabusy.
Chcete příklady prvků, které sloužily aerodynamickým účelům? Pojďme na to. Píšu zpaměti, takže je možné, že některé selžou...
XXL přední blatník byl nejen dobrý pro zadržování nečistot, ale také sloužil ke snížení turbulencí a reorganizaci vzduchu kolem podběhů. Blinkry byly zabudovány do kapotáže ze stejných důvodů.
Více příkladů? Hrb, který zakrýval sedadlo spolujezdce nebo světlomet, který měl také aerodynamické účely. A tak dále…
Abych uzavřel téma, jak vypadá Suzuki Hayabusa, musím říct toto: Myslím, že počasí se povedlo. Pravda je...
Pamatuji si, že se mi tehdy jejich tvary ani v nejmenším nelíbily. Dnes se přiznám, že dokonce chovám určité sympatie k formám podrobeným funkci Suzuki Hayabusa.
Bez motoru nejsou žádné zázraky
Věděli jste, že od 60 km/h je tření vzduchu vyšší než valivé? A tento odpor vzduchu exponenciálně roste s rostoucí rychlostí.
K dosažení rychlosti 100 km/h nepotřebujete více než 8 koní výkonu motoru, například Yamaha DT 50 LC. K dosažení 200 km/h vám ale nestačí zdvojnásobit výkon. Musíte to zčtyřnásobit a stejně vám to číslo bude chybět.
Takže, jak si dokážete představit, k dosažení 300 km/h potřebujete hodně síly, dokonce hodně síly! Bez velmi výkonného motoru se žádná aerodynamika nevyplatí. Neexistují žádné zázraky.
Proto Suzuki vybavilo Hayabusu motorem schopným otáčet střed země.
Řeč je o řadovém čtyřválci o objemu 1300 ccm, schopném vyvinout výkon více než 175 koní a maximální točivý moment 140 Nm při 10 200 ot./min. Spousta výkonu pro tlačení pouhých 215 kg hmotnosti (na suchu).
Suzuki Hayabusa musela být vybavena bezpečnostními pásy, takový výkon motoru nebyl. Zakroutit pěst vyžadovalo odvahu, sílu paží a pořádný pár… pneumatik.
Binární bylo tolik, že nebylo nutné zkoumat režim řezu, ale kdo to udělal, dostal následující hodnoty:
- 1. rychlost: 135 km/h;
- 2. rychlost: 185 km/h;
- 3. rychlost: 230 km/h;
- 4. rychlost: 275 km/h;
- 5. rychlost: 305 km/h;
- 6. rychlost: 317 km/h (rekord naměřený Guinessovou knihou).
I dnes, o 20 let později, byly pouze dva motocykly schopny oficiálně překonat maximální rychlost Suzuki Hayabusa: nový Ducati Panigale V4R a Kawasaki H2.
Pro představu, jak děsivá byla tato čísla v roce 1999, ze všech značek pneumatik zapojených do projektu Hayabusa se jen jedna nevzdala: Bridgestone.
Zbytek se otočil zády a označil inženýry Suzuki za šílence. Měli důvod, abych řekl pravdu.
Na straně Bridgestone bylo pozoruhodným technickým počinem, že se podařilo vyvinout směs a kostru, která by dokázala odolat nárokům „bestie“ vážící téměř 300 kg, přes 175 koní a 300 km/h bez kompromisů v oblasti bezpečnosti.
střela s dobrými mravy
Navzdory výkonu vyvinutému řadovým čtyřválcem a 1300 cm3 nebyla Hayabusa nezdolnou bestií. Při silnějších akceleracích jeho velkorysý rozvor pomáhal udržovat věci víceméně uklizené, vyhýbal se okázalým kolům a poháněl celou soupravu vpřed.
V křivkách, navzdory rozměrům XXL, celek vynikal stabilitou a jistotou, kterou předával. Bez předstírání, že jde o superbike, byla Hayabusa blíže konceptu sportovního cestovního vozu. Kategorie, kde je důležité i pohodlí.
Někteří říkají, že Suzuki dokonce vyvinula výkonnější prototypy Hayabusa, jen aby otestovala limity mechaniky a cyklistiky. V této konfiguraci by Suzuki Hayabusa dokázalo dosáhnout rychlosti 350 km/h.
Hodnota, která neudělá dojem na skutečné znalce tohoto japonského motocyklu, vezmeme-li v úvahu proměny, které zaplňují internet.
Řadový čtyřválcový motor 1300 cm 3 vydrží všechno… nebo skoro všechno.
Vždy se najdou tací, kteří nejsou spokojeni s tím, co mají. Proto se několik společností v průběhu let věnovalo vývoji napájecích sad pro Suzuki Hayabusa. Některé z nich s právem na přeplňování a všechny!
Blok Suzuki si bez větších stížností poradí téměř se vším. V nejextrémnějších verzích mluvíme o hodnotách výkonu, které přesahují 500 koní! Správně… 500 koní.
To vás nutí mít jeden doma, že?
2008. Ostření hran.
Téměř 10 let po svém vydání obdržel Suzuki GSX 1300 R Hayabusa své první pozoruhodné aktualizace. Jeho linie nabraly další intenzitu, motor nabral dalších 40 cm3 a na pouhé 3 koní se nedostal na hranici 200 koní. Bylo to poblíž… 197 hp.
Velmi důležitá aktualizace, hlavně kvůli Kawasakiho útokům. Nejprve se ZX 12 R a poté se ZZR 1400.
ZX 12 R byl krásný, radikální a výkonný… velmi výkonný. Dokonce sem dám obrázek.
V porovnání se Suzuki Hayabusa byla Kawasaki Ninja výkonnější, lehčí, rychlejší a extrémnější. Bylo to všechno a také méně poslušné… pokud se dá mluvit o poslušnosti u motocyklů tohoto kalibru.
Proč tedy Ninja neměl stejný dopad jako Hayabusa? Z různých důvodů, ale hlavně proto, že šlo o vylepšení oproti Hayabuse, ale nenabízelo nic nového.
Ve srovnání s Ninjou byl ZZR 1400 „zvířetem“ mnohem bližším Hayabuse. Ale pokud Hayabusa vypadala jako brouk, ZZR 1400 vypadala jako pavouk…
Později se do party chtělo přidat i BMW, s K1200, ale šílenství rychlosti pominulo. Svět už nevibroval stejně rychlostí.
Nezájem, který se částečně dotkl i stavebníků. S uvedením Suzuki Hayabusa japonští stavitelé uzavřeli gentlemanskou dohodu. Rozhodli se elektronicky omezit své modely na 300 km/h , aby se uklidnil duch politiků, kteří hájili přísnější omezení.
Limit i s rychloměrem, protože v některých případech motor nadále zvyšoval otáčky. Ale to byl jiný příběh...
Toto rozhodnutí „zabilo“ válku o rychlost dodnes.
Dosáhněte 300 km/h za méně než 5000 eur
Nákup ojetého motocyklu v Portugalsku je komplikovaný. Tržní hodnota některých motocyklů je bez zjevného důvodu příliš vysoká.
Výjimkou je Suzuki Hayabusa. Právě teď je možné koupit jeden v dobrém stavu za hodně pod 5000 eur.
Je to vždy dobrý obchod, a to z několika důvodů. Za prvé proto, že by již nemělo znehodnocovat. Stejně jako Honda Africa Twin nebo Super Tenéré (uvedu dva příklady) má i Hayabusa určitou vnitřní hodnotu. Podle historie, podle jejího významu atd.
Možná budou hodnoty v příštích letech dokonce mírně stoupat.
Za druhé proto, že i přes svůj věk zůstává aktuální motorkou z hlediska výkonu, chování a pohodlí.
Za třetí, protože je velmi spolehlivý. Dobře udržovaný vám bude zaručeným společníkem na mnoho kilometrů potěšení. Přemýšlím o koupi ojeté motorky a kdybych nepotřeboval tolik cestovat po městě, možná by tou vyvolenou byla Hayabusa. Nejlevnější způsob, jak jet z 0 na 300 km/h.
Co kdybyste jeden vlastnili? No, kdybych jeden vlastnil, možná bych ho neprodal.
Byl to opravdu konec Suzuki Hayabusa?
Tento rok si připomínáme 20. výročí vzniku Hayabusa. Proslýchá se, že Suzuki pracuje na nástupci.
Doufáme, že to nejsou jen fámy. Kam až může výkon Hayabusy se současnou technologií zajít?
Je to jedna z otázek, na kterou si svět zaslouží odpověď. Rychlá odpověď! Uvidíme…