Cestování autem, když jsme byli malí

Anonim

Tento článek píšu pro „petizádu“ – a pro dospělé, kterým se nejvíce stýská po domově. Povím vám příběh z nepříliš vzdálené minulosti, kdy se děti nepřipoutaly, auta sama nebrzdila a kde byla klimatizace luxus. Ano, luxus.

„(…) zábava zahrnovala hraní her s poznávací značkou auta před sebou nebo škádlení mladšího bratra. Někdy obojí…“

Auta nebyla vždy taková, jaká jsou dnes. Vězte, že vaši rodiče, kteří si dnes neodpočinou (a dobře!), dokud si nezapnete bezpečnostní pás, strávili celé vaše dětství bez jeho použití. Pohádejte se se svými strýci o místo "uprostřed". Ale je toho víc…

Zachovejte si seznam vlastností auta a silničních zvyklostí ze 70., 80. a počátku 90. let, které se již nebudou (naštěstí) opakovat.

1. Vytáhněte vzduch

Dnes, aby nastartoval tvůj otec, stačí stisknout tlačítko, že? Takže to je. Ale když byl ve vašem věku, nebylo to tak jednoduché. Byl tam klíček zapalování, který se musel otočit, a vzduchové tlačítko, které se muselo zatáhnout, což zase aktivovalo kabel, který šel do části tzv. karburátor . Rozběhnutí motoru vyžadovalo určité mistrovství. Úkol, který je dnes jednoduchý a který v té době mohl být utrpením.

2. Auta se utopila

Váš dědeček musel být několikrát sesednut, protože nedůsledně dodržoval výše popsaný postup spouštění. Bez elektroniky, která by řídila směs vzduchu a paliva, auta v minulosti, zpátky ve smyčce, polila zapalovací svíčky palivem, čímž zabránila vznícení. Výsledek? Počkejte, až se palivo odpaří, nebo svíčky spálíte zapalovačem (běžnější na motorkách).

Jak se tehdy říkalo... auta měla „v ruce“.

3. Okna se otevřela klikou

Knoflík? Které tlačítko? Okna se otevírala pomocí kliky. Slézt oknem bylo snadné, nahoru opravdu ne...

4. Klimatizace byla záležitostí „bohatých lidí“.

Klimatizace byla u většiny vozů vzácnou technologií a i tehdy byla k dispozici pouze ve vyšších řadách. V teplejších dnech se systém oken s klikou vyplatil pro ochlazení interiéru.

5. Na zadních sedadlech nebyly bezpečnostní pásy

Výlety byly přednostně prováděny uprostřed, s ocasem na konci sedadla a rukama svírajícími přední sedadla. pásy? To je ale vtip. Kromě toho, že používání bezpečnostních pásů není povinné, v mnoha autech ani neexistovaly.

Kdo měl sourozence, moc dobře ví, jak těžké bylo bojovat o to vytoužené místo…

6. Plynové pumpy páchly jako...benzín!

V době, kdy země ještě nebyla vydlážděna ze severu na jih dálnicemi, kam až oko dohlédlo, se podnikalo výlety po zkroucených státních silnicích. Nevolnost byla neustálá a nejlepším lékem na symptomy bylo zastavit se u plynové pumpy. Z nějakého důvodu, který vám Google jistě dokáže vysvětlit, zápach benzínu problém zmírnil. Stává se tak, že dnes již benzínová čerpadla nevoní jako benzín, což je důsledek modernosti napájecích systémů.

7. Elektronická nápověda… co?

Elektronická nápověda? Jediná dostupná elektronická pomoc se týkala automatického ladění rádia. Strážní andělé jako ESP a ABS ještě nebyli stvořeni „elektronickými bohy“. Bohužel…

8. Zábava přitahovala představivost

Absolvování více než šestihodinové cesty bylo poměrně běžné. Bez mobilních telefonů, tabletů a multimediálních systémů na palubě zábava zahrnovala hraní her s poznávací značkou auta před sebou nebo škádlení mladšího bratra. Někdy obojí…

9. GPS byla vyrobena z papíru

Hlas milé paní, která ruší rozhlasové vysílání, nevycházel z reproduktorů, ale z úst naší maminky. GPS byla technologie exkluzivní pro vojenské síly a každý, kdo se chtěl vydat cestou, kterou neznal, se musel spolehnout na papír zvaný „mapa“.

10. Cestování bylo dobrodružství

Ze všech těchto a několika dalších důvodů bylo cestování skutečným dobrodružstvím. Příběhy následovaly jeden za druhým v příchuti kilometrů, na cestě, kterou nikdy nepřerušil hluk návykových elektronických zařízení. Byli jsme to my, naši rodiče, auto a silnice.

Každý, komu je nyní zhruba mezi 30 a 50 lety – více, méně… – velmi dobře rozumí vývoji, kterým automobil v posledních desetiletích prošel. My, generace 70. a 80. let, jsme vyrostli v experimentování s věcmi v autech, které žádná jiná generace nikdy nezažije. Možná proto máme povinnost jim říct, jaké to bylo. Na letní dovolené, která se rychle blíží, vypněte elektroniku a řekněte jim, jaké to bylo. Rádi to uslyší a my jim to rádi řekneme…

Naštěstí je dnes všechno jinak. Pro ty nejlepší.

Přečtěte si více