Na začátku by myšlenka drag race mezi Mazdou MX-5, Porsche 911 Cabriolet, Fordem Mustang a BMW řady 8 Cabrio (přesněji M850i) měla všechno být „ponížením“ malý japonský model s (mnohem) lepší schopností svých příležitostných konkurentů snadno se prosadit.
Italské Quattroruote však dalo tomuto závodu mezi pouze kabriolety originální šmrnc. Co kdybychom k samotnému start-up testu přidali ještě povinnost otevřít kapotu, než bude možné nastartovat? Zlepší se šance MX-5?
Pojďme se nejprve seznámit se soutěžícími. Ze strany modelů s pohonem zadních kol přichází MX-5, zde ve verzi se čtyřválcem 2,0 l a výkonem 184 k a Mustang, který je vybaven čtyřválcem 2,3 l EcoBoost a 290 hp.
Německé modely na druhou stranu využívají pohon všech kol a BMW M850i se prezentuje jako nejvýkonnější s 4,4l V8 Biturbo, který nabízí 530 koní. 911 Carrera 4S Cabriolet používá obvyklou plochou šestku, v tomto případě s 3,0 l, dvěma turby a výkonem 450 koní.
Výsledky
Jak jsme vám řekli, v tomto drag race nestačilo zrychlit na startovní signál. Nejprve se musela kapota úplně stáhnout a teprve poté je bylo možné vytáhnout. A překvapení (nebo možná ne), Mazda MX-5 překvapila všechny a všechno, protože její velmi jednoduchý a rychlý systém manuálního otevírání kapoty jí umožnil nastartovat (mnohem) dříve než její konkurenti s elektrickým otevíráním.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru
Následoval Mustang, když německé modely viděly, že jejich složité systémy elektrického otevírání střechy je beznadějně zpomalují. Podle italské publikace tedy MX-5 trvalo mezi otevřením vrcholu a dosažením 100 km/h pouhých 10,8 s. Mustang potřeboval 16,2 s, zatímco řada 8 a 911 potřebovaly 19,2 a 20,6 s. Jeden bod pro MX-5.
Kromě tohoto nekonvenčního drag race pak Quattroruote udělal „normální“. Tam podle očekávání zvítězila síla německých modelů, přičemž 911 zvítězila a následovala výkonnější (a mnohem těžší) M850i. Zajímavé je, že navzdory tomu, že Mustang měl více než 100 koní než MX-5, skončil nakonec poslední a nedokázal porazit japonský model – je třeba poznamenat, že ani začátek nebyl nejlepší.
Nakonec publikace transalpina změřila i aerodynamické koeficienty, spotřebu na dálnici a maximální rychlost s kapotou i bez, což umožnilo dokázat, že chůze s vlasy ve větru negeneruje účet pouze ve spotřebě, ale také z hlediska výkonu.