Jsou to právě prémiové značky, které jsou nejvíce vystaveny závislosti na vznětových motorech. Data publikovaná JATO Dynamics popisují scénář nadměrného spoléhání.
V německé prémiové trojici tvoří naftové motory přibližně 70 % celkových prodejů u Audi a Mercedes-Benz a téměř 75 % u BMW. Oproti loňskému roku je však zaznamenán pokles.
Německé prémiové značky nejsou samy. U Volva představuje Diesel 80% podíl, u Jaguaru kolem 90% a u Land Roveru představují zhruba 95% prodejů.
S ohledem na útoky, kterými dieselové motory trpí, se komerční závislost tohoto typu motoru stává problémem, který je třeba naléhavě vyřešit.
Obležení dieselů
Dieselgate byl označen jako hlavní příčina tohoto „blízkého útoku“ na Diesel. Ale není to pravda. Proč? Protože většina ohlášených opatření a návrhů byla naplánována již před událostmi, které proběhly v roce 2015.VĚDĚLI JSTE, ŽE:
a href="https://www.razaoautomovel.com/2017/03/15-navios-puluem-mais-que-os-automoveis" target="_blank" rel="noopener">Vypouští 15 největších lodí na světě více NOx než všechna auta na planetě dohromady? více se dozvíte zde
Mezi těmito návrhy najdeme neustálý vývoj norem pro emise znečišťujících látek – Euro 6c a Euro 6d –, které měly vstoupit v platnost již v roce 2017, respektive 2020. V letošním roce se rovněž očekávalo, že vstoupí v platnost nové jízdní cykly – WLTP a RDE.
Je to možné, ale neproveditelné
I když je technologicky možné tyto předpisy splnit, právě náklady na jejich dodržování jsou tím, co dělá Diesel v očích výrobců vzhledem k dražším komponentům (vysokotlaké vstřikovače, částicové filtry atd.) stále nerealizovatelné řešení.
Zejména v nižších segmentech, kde má cenová proměnná přidanou váhu při rozhodování o nákupu a kde jsou marže ziskovosti nižší.
Nedávno Evropská unie představila návrh zákona zaměřený na schvalovací proces pro nová vozidla. Cílem je učinit tento proces přísnější a čelit střetu zájmů mezi vnitrostátními regulačními orgány a výrobci automobilů.
Také několik evropských hlavních měst a měst má v úmyslu postupně zakázat dieselová vozidla. Nejnovější příklad pochází z Londýna, kde se v současnosti diskutuje o návrhu, který donutí řidiče starších dieselových vozidel připlatit 13,50 eur k již zavedenému Congestion Charge (congestion poplatek).
Útok se odráží v tržbách.
Vzhledem k tomu, že evropští politici se nyní sjednotili v démonizaci dieselů, očekává se, že očekávaný postupný konec se zrychlí. V roce 2016 bylo 50 % vozidel prodaných v Evropě naftových. Za první dva měsíce letošního roku klesl podíl na 47 %. Odhaduje se, že do konce dekády klesne na 30 %.SOUVISEJÍCÍ: Portugalský výzkumník možná objevil baterii budoucnosti
Generalistické značky se také musí vypořádat s tímto rychlým přechodem na trhu. Nadprůměrné podíly v prodejích nafty mají také Peugeot, Volkswagen, Renault a Nissan.
Pouze Jaguar, Land Rover a obecně Fiat zaznamenaly v roce 2017 růst podílu Diesel. Mezi méně exponovanými značkami najdeme Toyotu. Neustálé zaměření na hybridní technologii znamená, že pouze 10 % vozů prodávaných značkou na evropském trhu tvoří diesel (údaje z roku 2016).
Jak zareagují prémiové značky?
Vzhledem k vysokým podílům Diesel, které představují, je naléhavé najít řešení. A samozřejmě částečná nebo totální elektrifikace je zatím jediná možná cesta.
Problém nákladů spojených s těmito technologiemi je stále velký, ale jejich vývoj a jejich rostoucí demokratizace jim umožňuje klesat. Začátkem příštího desetiletí by měly být náklady na tyto technologie srovnatelné s dieselovými motory a jejich nákladnými systémy úpravy výfukových plynů.
Již dnes mají prémioví stavitelé ve svých řadách řadu modelů plug-in hybrid (PHEV). Trendem bude rozšiřování nabídky.
I s vědomím, že se vstupem nových jízdních cyklů WLTP a RDE v platnost bude tento typ motoru postižen nejvíce. V současné době lze snadno najít oficiální spotřebu pod 3 litry na 100 km s emisemi pod 50 g CO2/km. Nereálný scénář.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Hybrid od 240 €/měsíc. Podrobnosti návrhu Toyoty pro Auris.
V nižších segmentech, kde jsou přítomny některé prémiové značky, by měly semihybridní návrhy založené na levnějších 48voltových elektrických systémech nahradit diesely, které v současnosti vedou žebříčky prodejů. Něco, co jsme již zmínili při jiných příležitostech.elektrická invaze
Také 100% elektrická energie bude základní součástí plnění budoucích ekologických norem. Z obchodního hlediska však přetrvávají pochybnosti o jeho životaschopnosti.
Nejenže jsou náklady stále vysoké, ale všechny předpovědi o jeho přijetí selhaly. Nebrání nám to být svědky invaze návrhů během několika příštích let. Byli jsme svědky progresivního nárůstu kapacity baterie, což umožňuje skutečnou autonomii více než 300 km a náklady na technologie stále klesají.
Stavitelé doufají, že nižší náklady a vyšší autonomie jsou dostatečnými důvody, aby byly tyto typy návrhů atraktivnější.
Tesla hrála v tomto vnímání klíčovou roli. A příští roky budou lakmusovým papírkem zavedených prémiových značek.
V roce 2018 dorazí tři nová čistě elektrická SUV nebo crossovery značek Audi, Mercedes-Benz a Jaguar. Ze strany Volva je v tomto ohledu již závazek, od loňského roku Hakan Samuelsson, generální ředitel Volva, poukazuje na baterie (doslova…) pro částečnou elektrifikaci švédské značky.
Do roku 2021 – roku, kdy vstoupí v platnost „obávaných“ 95 g CO2/km, které musí téměř všichni stavitelé dodržovat – uvidíme více prémiových značek a dále, které budou předkládat čistě elektrické návrhy.
Skupina Volkswagen v epicentru Dieselgate uvede do roku 2025 na trh 30 modelů s nulovými emisemi, které budou distribuovány napříč různými značkami.
Pokud budou účty skupiny potvrzeny, bude do té doby prodávat jeden milion elektromobilů ročně. Značný počet, ale představující pouze 10 % celkových tržeb skupiny.
Jinými slovy, Diesel bude i v budoucnu součástí mixu řešení, ale hlavní rolí bude částečná a/nebo totální elektrifikace pohonného ústrojí. Zbývá odpovědět na otázku: jaký dopad bude mít tento přechod na ceny aut a finanční výkonnost značek?