BMW, Volvo, Google a Samsung SDI jsou prvními společnostmi, které podepsaly příkaz Světového fondu na ochranu přírody (WWF) k pozastavení hlubinné těžby.
Podle této nevládní organizace (NGO) se tyto společnosti zavazují, že nebudou odebírat žádné nerostné suroviny z mořského dna, vyloučí takové nerosty ze svého dodavatelského řetězce a nebudou financovat žádnou hlubinnou těžbu.
Připomeňme, že v Tichém oceánu je zóna v hloubkách mezi 4 km a 6 km – v obrovské oblasti, která se rozprostírá v délce mnoha kilometrů mezi Havají a Mexikem – kde lze nalézt obrovské koncentrace polymetalických uzlů.
Nevypadají víc než malé kamínky, ale obsahují všechny materiály potřebné k výrobě baterie do elektromobilu.
Polymetalické noduly, co to je?
Tyto uzlíky (které vypadají spíše jako malé kamínky…), jejichž velikost se pohybuje mezi 1 cm a 10 cm, jsou jen nánosy oxidů feromanganu a dalších kovů, například těch, které jsou potřebné pro výrobu baterií.
Jsou přítomné ve všech oceánech a dokonce i v některých jezerech, vynikají tím, že jsou na dně oceánu, a proto nevyžadují žádný typ vrtání.
Toto je téma, kterému jsme se věnovali již dříve, když DeepGreen Metals, kanadská hlubinná těžební společnost, navrhla hlubinnou těžbu jako alternativu k těžbě na pobřeží.
Vezmeme-li v úvahu nedostatek surovin pro výrobu všech baterií potřebných k reakci na rostoucí tlak uvádění elektrických vozidel na trh, těžba těchto polymetalických uzlů ze dna oceánu vyniká jako řešení.
Jaká je nevýhoda?
O ekosystému a rozmanitosti druhů, které žijí ve sběrné oblasti na dně oceánů, však není mnoho známo, takže skutečný dopad této praxe na tento ekosystém není znám. A to je hlavní důvod, který podporuje moratorium, které nyní „vyhlásil“ WWF.
"Vzhledem k tomu, že velká část hlubinného ekosystému musí být ještě prozkoumána a pochopena, byla by taková činnost bezohledně krátkozraká," uvedla nevládní organizace, kterou cituje Automotive News.
V tomto smyslu moratorium vyzývá k zákazu hlubinných těžebních činností, dokud nebudou plně pochopena rizika a vyčerpány všechny alternativy.
BMW, Volvo, Google a Samsung SDI v solidaritě
Podle Automotive News se BMW již nechalo slyšet, že suroviny z pobřežní těžby „nepřipadají v tuto chvíli v úvahu“, protože není k dispozici dostatek vědeckých objevů k posouzení rizik pro životní prostředí.
iX3, první elektrické SUV BMW.
Samsung SDI také uvedl, že je prvním výrobcem baterií, který se zapojil do iniciativy WWF. Volvo a Google se k tomuto „umístění“ zatím nevyjádřily.
Ale navzdory této žádosti o pozastavení, která byla nyní podepsána, těžařské společnosti podmořského fondu pokračují v přípravných pracích a snaží se zajistit licence pro tyto činnosti.
Mezi společnostmi s licencemi na průzkum hlubinných oblastí zatím patří DeepGreen – již zmíněná výše –, GSR a UK Seabed Resources.
DeepGreen je jedním z největších zastánců tohoto řešení, které je podle ní udržitelnější než těžba na pevnině, protože vytváří méně odpadu a protože uzliny mají mnohem vyšší koncentrace kovů než ty, které se nacházejí v ložiscích na pevnině.
Společnost GSR prostřednictvím svého generálního ředitele Krise van Nijena již uvedla, že „bude žádat o zakázku na těžbu pouze tehdy, pokud věda prokáže, že z environmentálního a sociálního hlediska mají nerosty z hlubin moře výhody oproti alternativě. — která se má spoléhat výhradně na nové a stávající pozemní miny.
Volvo XC40 Recharge, první sériově vyráběný elektrický pohon švédské značky.
Norsko chce být průkopníkem
Norsko, které se v roce 2020 stalo první zemí na světě, kde elektromobily představují více než 50 % prodaných nových aut, chce být průkopníkem v offshore těžbě a licence by mohlo vydávat už v roce 2023.
Tony Christian Tiller, státní tajemník norského ministerstva ropy a energetiky, v rozhovoru pro Automotive News odmítl toto moratorium komentovat, ale potvrdil, že vláda této severoevropské země již „zahájila proces otevírání se moři s vysokou těžbou, kde jsou environmentální podmínky klíčovou oblastí při posuzování dopadů“.
